recenze - alba
recenze - koncerty
ATTACK OF FIRE X. - 13. 7. 1996 Bzenec
NUCLEAR STORM FEST II - 10. 8. 1996 Bohuslavice nad Vláří
ANATHEMA, ALASTIS, DARK - 5. 5. 1997 Brno, Under Planet
DEBUSTROL, DARK,.... - 16. 5. 1997 Kojetín
ROCK´N´FEST - 9. 8. 1997 Olomouc, Letní kino
DARK, MONASTERY, VIOLENCA - 20. 3. 1998 Hodonín, klub Pavouk
BIG BENG! PARTY - 8. 7. 1998 Uherské Hradiště
ROCK´N´FEST II. - 18. 7. 1998 Olomouc, Letní kino
WALTARI, DARK, LIKE FOOL - 11. 2. 1999 - Brno, KD Musilka
COME & DIE! II. - 16. - 17. 7. 1999 - Bučovice-Černčín, letní areál
COME & DIE fest 3, 14.-15. 7. 2000, Křenovice

Dark Gamballe, ROCK & POP, Petr Korál

Vyškováci DARK se na svém už čtvrtém elpíčku doslova překonali. Skupina, od níž už možná leckdo nic zásadního neočekával, natočila vysoce kvalitní a nanejvíš originální materiál, se kterým by se český tvrdý rock mohl pyšnit i na západní scéně, před níž tak často - a nezřídka zbytečně - s ucitovostí padá na kolena. Proč?

Tak za prvé: album není nazpíváno žádným existujícím jazykem, ale prostě a jednoduše řečí, kterou si sami DARK vymysleli. Podezřívám kapelu, že jednotlivé texty nic neznamenají, nicméně poselství desky je popsáno na zadní straně bookletu a jedná se vlastně o zajímavý sci-fi příběh z fiktivní planety Gamballe, plný abstrakce a absurdního humoru. Za druhé: Jiří de Sed Sedláček odhaluje dosud netušené rozměry svého vokálního projevu. Chvílemi zabrousí až téměř k operním břehům, někde z něj čiší zloba a agresivita, jinde ze vroucný a uvolněný - zkrátka dokáže znamenitě odstínit různé nálady muziky DARK. Jeho výraz je čím dál vybrousenější a rozmanitější a navíc ho sem tam umocňuje ještě doplňkový dívčí zpěv flétnistky Hedviky. A konečně za třetí: produkce DARK, která se nepřetržitě vyvíjí už od deathmetalového debutu Sex´n´Death (1992), zdaleka není nová jen těmi texty a pěveckým pojetím. Souboru se s konečnou platností podařilo vyprofilovat si naprosto osobitou a nezaměnitelnou hudební tvář. A nejen osobitou, nýbrž i velmi, skutečně velmi progresivní! Dokážete si představit sklubení moderního thrash metalu a hard coru s prvky industriální a syrově elektronické, ale také jazové, artrockové, folklórní, ethnické a dokonce i klasické (rozuměj "vážné") hudby? Věřte, jde to, a nechutná to jako nestravitelný blivajz z tvůrčí dílny Čapkových domácích zvířátek! Troufám si tvrdit, že něco podobného nejen u nás, ale vůbec kdekoli ve světě stěží uslyšíte. Kytary dávají muzice DARK tvrdost a nabroušenost, basa s bubny rytmickou výbušnost a razanci a flétna a samply (plus samosebou zpěv) pak ohromující atmosféričnost. To, co dnes DARK hrají, hýří tak pestrými barvami a dýchá natolik podmanivým kouzlem, že vás soustředěný poslech doslova ochromí. Jednotlilvé skladby vás sevřou svým pronikavým stiskem, ale nemáte nejmenší chuť se bránit: naopak se jim ochotně poddáte a vznášíte se na vlnách blaženého pocitu, že objevujete nějaký dosud skrytý svět....

Z konceptu téměř dokonale soudržného a absolutně dotaženého alba malinkou vybočují závěrečné dva bonusy - podivná, vůbec ne nenápaditá předělávka Gotta Go Home z dílny Boney M a nová verze staršího songu Strange Pain - ovšem dojem mimořádně povedené záležitosti to rozhodně nabourat nemůže.

(hodnocení: 9/10)