Dark Gamballe, Whiplash, Martin Barták

Psát recenzi na tento disk, to je opravdu tvrdý oříšek a rozlousknout jeho slupku ještě těžší. Ono naposlouchat tento materiál jde, ale mnohem hůře se tyto vstřebané pocity vyjadřují slovy na papír (proto se tato recenze tak opozdila). Kapela Dark totiž na svých výletech, do krajů novátorských zabrousila až do kraje nikoho, prostoru nezařaditelnosti. Jakákoliv škatulka je na jejich hudbu krátká, protože tito maníci míchají nejrůznější styly a odnože do jednoho velkého mixu tzv. "Gamballe music". Místy rozeznějí sluchovody experimentální jazzové prvky, které za malou chvíli sklouznou do strojově temných industriálních lomozů a samplů. Jinde zase tvrdé kytarové riffy podpořené basou dají vzpomenout na death metalové kořeny, aby v zápětí přeskočily na goticky černou rozvláčněnou linku. To ani nemluvím o všude přítomném "pískotu" nezmarné flétny a bizardních výletech kláves. To vše doplněno tisíce a jednou tváří "božského" vokálu. Těžké, velkolepé, vzletné, depresivní, novátorské, nadčasové, kosmické.....Běžte, otevřete své duše a nastupné na cestu vzhůru, projděte mimoprostorem a postupujte až k branám MERRI LEEnu, vychutnejte si onu atmosféru a slastné účinky DGL 3 na vlastní kůži. Volnou letenkou do těchto krajů nechť vám je disk vyškovských DARK!